Brčka ano, ale ne pro kojené dítě

V okamžiku, kdy dítěti nabídnete první příkrm, začnete pravděpodobně i s podáváním tekutin. Velmi užitečnými pomocníky mohou být brčka, lahvičky nebo učící hrnečky, se kterými nedojde při manipulaci k rozlití tekutiny. Tím ale výhody končí. U kojených dětí totiž mohou způsobit víc škody než užitku.

Z prsa dítě sát umí, z brčka ne

Technika sání z matčina prsu je naprosto jedinečná. Někteří výrobci kojeneckých lahví sice přesvědčují potenciální zákazníky o opaku, ale jak to doopravdy je, snadno pochopíte. Při kojení se dítě přisaje na celý dvorec, ne pouze na bradavku. Ten potom začne stimulovat jazykem, čelistmi i dásněmi a tím dochází ke spouštěcímu reflexu. Bradavka je tedy umístěna až v zadní části úst a rty dvorec pouze obepínají. Při samotném kojení nehraje zásadní roli.

Naopak v případě použití brčka je zapotřebí zuby stisknout a brčko vložit pouze mezi rty. Savička kojenecké lahve se opravdu podobá bradavce, ale pouze té. Hovoříme tedy o zcela jiném stylu sání, které pro dítě není přirozené, ale musí se ho nejprve naučit.

Brčka, dudlíky nebo kojenecké lahve? Rozhodně ne!

Světová zdravotnická organizace doporučuje plně kojit miminka do 6 měsíců života a následně pokračovat současně s příkrmy do 2 let a déle.[1] K tomuto účelu vydává ve spolupráci s organizací Unicef příručku Deset kroků k úspěšnému kojení[2], ve které mimo jiné upozorňuje na úskalí používání dudlíků, lahviček, brček a dalších pomůcek. Ty představují riziko předčasného odstavu nebo přinejmenším komplikace v doposud bezproblémovém kojení.

I po krátkodobém používání může být technika sání narušena. Bohužel se tomu děje až s odstupem času (řádově po několika dnech), proto si mnozí rodiče nedají nastalé problémy s užíváním pomůcek do souvislosti a dál je dítěti nabízí.[3]

Prvním varovným signálem bývá kousání. Některé děti to dělají přes den, jiné ze spaní. Ať tak, či onak, je tento nešvar pro matku velmi nepříjemný, často až bolestivý a složitě se odbourává. Po delší době může dítě ztratit schopnost nenutritivního sání, kterým se uklidňuje (jedná se o „dudlání“, při kterém dítě nepije, pouze je přisáto). Nenutritivní sání je velmi důležité pro udržení laktace a psychiku dítěte, protože řeší potřebu kontaktu s matkou. Krajní situací je bojkot kojení, který může skončit předčasným odstavem.

Není pravda, že když má dítě perfektně osvojenou techniku, nemohou ji brčka nebo lahvičky narušit. Výzkum realizovaný s bezmála dvěma tisíci dětí potvrdil, že používání pomůcek v jakémkoliv věku vede mimo výše zmíněného ke zkracování délky kojení a tím ztrátě tělesné hmotnosti u dětí, které jsou plně kojené.[4]

Když brčka, tak jedině skleněná

A pochopitelně až po ukončení kojení. Brčka, a zejména vyrobená ze skla, mají nespočet výhod. Pomineme nyní ekologické hledisko, které není ani zdaleka zanedbatelné, je ale už mnohokrát probírané. Zaměřme se místo toho na praktické výhody.

Oproti plastovým brčkám jsou zdravotně nezávadná a velmi snadno se čistí. Díky tomu, že jsou průhledná, je vidět každá nečistota. Děti tak nemusí spolu s nápojem konzumovat i zaschlé nečistoty, což je častý problém nerezových brček. Mezi další přednosti patří, že nepřijímají teplotu nápoje a neovlivňují jeho chuť.[5]

Při manipulaci s nápoji se děti nespoléhají na to, že brčko zamezí rozlití. Naopak se se sklenicí nebo hrnečkem naučí vhodně zacházet. A příležitostné použití brčka, například ve smoothie, pro ně bude zábavou.

Shrnutí

Téma kojení je nesmírně obsáhlé, ovšem k pochopení důvodu, proč by se kojené děti měly brčkům, lahvím, učícím hrnečkům nebo dudlíkům vyhýbat, je znalost techniky zcela nezbytná.

Zaměřme se ale chvíli pouze na brčka. Děti je milují, rádi je okusují, hrají si s nimi. Ale bohužel potom to samé zkouší s bradavkou matky (nejenom) při večerním uspávání. Brčka rozhodně ano, ale až v době, kdy se dítě samo odstaví. Nesnažme se jim pomoci tímto, ani jakýmkoli jiným způsobem. A až ta doba nadejde, naučme je z brčka správně pít. Plastová brčka jsou měkká a k okusování jako stvořená (a tím pádem znovu nepoužitelná). Vyberme proto skleněné, protože je širší a je proto mnohem snazší naučit se ho správně používat. Protože až pominou rizika při kojení, budou děti v období, kdy se učí správně mluvit a při špatné manipulaci hrozí problémy se šišláním a další přidružené vady řeči. Ale o tom zas někdy příště.

[1] https://www.who.int/topics/breastfeeding/en/

[2] https://www.who.int/nutrition/bfhi/ten-steps/en/

[3] https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2015/06/18.pdf

[4] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27572944

[5] https://www.mystraw.cz/